Březen 2016

Intermezzo ve Zlaté čtvrti

21. března 2016 v 7:59 | Muerte |  Deník
Družina byla nejprve vykopnuta z domu od ATS, která potřebovala ubytovat nějakého tajemného potentáta. Rychlý odchod nepovažovala celá družina jako fér řešení. Část družiny, ta mstivá a panovačná část, donutila tu podpantofláčtější se nějak pomstít. Na Oráziovo smradlavé kouzlo asi dotyčný mocný potentát jen tak nezapomene…
Družina se tedy rozhodla oblažit svou přítomností Roberta Stantena, věhlasného zbrojíře a Wulfova kumpána od flašky v jedné osobě. Ten zrovna přesídlil do Zlaté čtvrti a už už by si užíval klidu s ostatními mocnými Asterionu, kdyby mu za souseda nevybral osud alchymistu Milaxe.
Kolem magikova domu vznikla podivná kouzelná bariéra. To by Robertovi nevadilo, kdyby se jí Milaxovi kolegové z Pelsova Domu nepokoušeli prorazit všemi dostupnými prostředky. Mezi ty se bohůmžel řadil i dvoukolák skřítčích výbušnin, který chtěli mágové stůj co stůj použít, protože bariéra, napájená z neznámého zdroje byla velice odolná.
Mezitím se Zlatou čtvrtí šířily podivné úkazy a cech žumponorů měl pohotovost. I Viconia zjistila jaké to je, když Vám z kohoutku místo teplé vody začne téct krev.
Že se tento nechutný úkaz přesně schodoval s dobou použití silných kouzel proti bariéře si zatím nikdo neuvědomil.
Družina si seřadila problémy podle palčivosti a jala se přesvědčovat mágy, aby nevyhodily do vzduchu půl čtvrti. To bylo obtížné, ale nakonec se to podařilo, když si družina opatřila od Alwarina podílní list Pelsova domu. I mágové musí poslouchat akcionáře... Exploze byla odložena na příští večer. Do té doby musí družina přijít na to, co se u Milaxe ve vile stalo.
Družina se rozhodla do vily dostat z podzemí, což Viconii umožnilo pátrat po tom, kde se vzala krev ve vodovodu. Do starých arvedanských stok se neodvážili ani nejotrlejší žumponorové. Těm praktickým mužům to nemůžeme zazlívat, protože doteď vodovod a kanalizace ve Zlaté čtvrti fungovala bezvadně, tak proč se šťourat v něčem, co funguje víc jak 2000 let?
Celý systém stok byl značně robustní, takže sice neodolal Velkému zemětřesení, ale dokázal pracovat i poškozen. Jen cesta nebyla z nejpřímějších. Družina narazila na golemy, kteří systém udržovali v chodu, opravovali, čistili, odkalovali a bojovali s vetřelci. Hnusnými, patrně nemrtvými stvůrami, které se ve stokách objevily. Orázio, patrně vyveden z konceptu tím, že nemá svůj 18 svazkový arvedanský slovník, Rukověť čarovníka ani Bestiář lovců přízraků nepoznal Orghise, nižší nemrtvé. Další znamení, že zde řádí zákeřné temné síly zůstala družinou ignorováno...
Nakonec se družině podařilo Orghise vybít a zároveň nenaštvat golemy a dostat se k Milaxově domu. Bariéra ale byla i zde. Ale byly na ní napojeny jakési podivné trubky. Další věci byly ještě podivnější. Jedna parta golemů trubky rozebírala a jiná zase skládala dohromady. Už se schylovalo k boji s golemy, když Orázio objevil magické symboly na trubkách. Trubky vedly do jakéhosi bazénku, který evidentně čistil vodu.
Orázio objevil symboly na golemech a rozhodl se zkusit je přeprogramovat. Vše se nakonec podařilo a golemové poslušně přeskládali trubky tak, aby se energie odčerpávala z bariéry a ne naopak.
Než se mohla družina začít bavit o tom, proč část golemů oslabovala bariéru a část se jim v tom snažila zabránit, proč když do bariéry bušila silná kouzla tak z vodovodu tekla krev nebo jak bazén vlastně čistí vodu a proč jsou v podzemí nemrtví, tak Orázio teleportoval družinu za slábnoucí bariéru.
V hlavním sále se družina střetla se zjevně hysterickou manželkou Milaxe. Alespoň tak to viděl Wulf a zareagoval jako civilizovaný seveřan a zkusil praštit hysterku mečem (naplocho, je přece civilizovaný). Hysterka která předtím křičela, že chce zachránit se meči vyhla s nadlidskou rychlostí a s řevem se vrhla na družinu.
Hysterka nebyla hysterka, ale, jak se ukázalo, upírka. Očarovala Milaxe, provdala se za něj a kdyby její kouzlo neprohlédl, určitě by ve Zlaté čtvrti spřádala své nekalé plány. Čaroděj věděl, že nemá šanci upírku zabít a tak se jí pokusil uvěznit v bariéře a spáchal sebevraždu. To se ale družina dověděla až z jeho deníku po bitvě s upírkou, která se ale od počátku nevyvíjela dobře.
Upírka byla neuvěřitelně rychlá, silná a vládla mocnou psychickou magií, jak ostatně okusil dříve Milax a během bitvy Wulf, který chvíli nedobrovolně bojoval proti svým přátelům. Viconii zase upírka donutila zhroutit se strachem. Když už došla všechna kouzla, když už upírka používala Orázia jako krevní banku, když už byla situace zoufalá a družina skoro hodila ručník do ringu, tak Takashi konečně trefil upírku mrazící hvězdicí a stvůra konečně zemřela.
Mágové z Pelsova domu byli celí žhaví prozkoumat Milaxovo mistrovské dílo, artefakt, který udržoval magickou bariéru. Družina by z celé situace měla jen almužnu od Roberta, když tu Wulf upozornil na "drobnost". Že by totiž mágové měli zaplatit daň z takového nového artefaktu. Vzhledem k předpokládané astronomické ceně artefaktu, který úspěšně spojoval arvedanskou a lidskou magii nabídli mágové Wulfovi za mlčení drobnou kompenzaci: Milaxovu vilu ve Zlaté čtvrti v hodnotě několika tisíc zlatých.
Teprve v následujících týdnech mágové z Pelsova domu poskládali celou skládačku. Upírka musela přes bariéru ovládnout část golemů a s jejich pomocí se pokusila bariéru oslabit. Její zlé působení se přes golemy při "dobíjení" dostalo do magických zásobníků z arvedanských stok. Ty nějak proměňují splašky v magickou energii a jako vedlejší produkt čistí vodu. Při velkém odběru magie do bariéry pak kvůli zlé tvárnosti vypouštěly místo čisté vody krev. I výskyt Orghisů vypočítali v Pelsově domě na 97,367% jako důsledek výskytu upírky. Ale na tuhle důkladnou vysvětlující zprávu padá prach v archivu Pelsova domu hned vedle deníku nebohého Milaxe, na rozdíl od čerstvých zakázek na magické bariéry, které nestíhají mágové vyřizovat.