Červen 2015

Rozhovor jednou za život

23. června 2015 v 15:58 | PJ sokol |  Dobrodružství
Jonáš Černý drmolil a lilo z něj jak nikdy předtím. Ani pověstné dusno, které sem jednou za čas přišlo díky blízkosti Červeného lesa, nedokázalo vyprodukovat na tělnatém starostovi Athoru tolik potu jako tento okamžik. Hovořil právě s jednou z nejvýznamnějších osob civilizovaného světa - bílým čarodějem Alwarinem.

"Je mi to nesmírně trapné, pane starosto, ale považuji za důležité z pozice své autority zasáhnout," mluvila bílá záře v zrcadle. Jonáš Černý byl včas informován jedním poslem-mágem o této situaci, aby byl připraven a aby se neděsil.
"Pl-plně Vám roz-rozumím, m-mistře Alwarine," koktal ze sebe generátor slané vody a starosta jednoho z největších měst Dálav v dané chvíli najednou.
"Orazio Merone a jeho družina byli na tajné misi, která měla za úkol zničit v Athoru fungující skupinu odpadlických čarodějů. Šlo o úkol nejvyšší priority a utajení. Jistě chápete. Osoba zvaná jako Eva Varna patřila mezi tyto nepřátele Almendoru a proto byla zlikvidována také. Slyšel jsem, že jste s ní měl úzké vazby."
"Eeee-ee-eee."
Hlas v zracedle ani nečekal na odpověď a pokračoval: "Proto nemusím jistě zdůrazňovat, že vámi vypsaná odměna je v albirejských dvorních kruzích pociťována jako přemrštěná a citově podbarvená."
"Já-já ji samozřejmě stáhnu. Samozřejmě stáhnu...samozřejmě. Nevěděl jsem..."
"To by bylo velmi šlechetné, pane starosto. Naše Výsost král Walden byl ode mne již informován o činu družiny a vaší pomoci v této záležitosti. Byl nadšen, plánuje odměnu a myslím si, že by vědomí o nemístné odměně za hlavy pana Orazia, Takedy a barbara Wulfa mohly vyvolat zmatené otázky o králově duchapřítomnosti."
Jonáš Černý se vidinou odměny či dokonce povýšení sebral. "Učiním to hned, mistře Alwarine. Žádná odměna za jejich dopadení nikdy neexistovala," odpověděl rázně.
"To je můj chlapec. Mějte se dobře." Světlo v zrcadle zmizelo.

Starosta si dal zavolat svého zástupce. Ten vstoupil do dveří s cestovním tubusem na cenná psaní.
"Pane, voláte mne akorát včas, právě jste..."
"Ticho, zástupče, poslouchej! Ihned zruš zatykač a odměnu na Orazia Merone, Takedu Ooku a barbara Wulfa. Je to důležité a prioritní úkol dne!"
"Provedu, pane. A nyní mi dovolte předat právě došlé psaní. Nese pečeť samotného krále."
Jonášovy oči zasvítily. "Dej to sem."
Zástupce viděl, jak horlivě starosta rozdělal tubus, roztáhl listinu s pečetí a po pár vteřinách čtení omdlel. Samozřejmě se k němu vrhnul a začal jej probouzet, ale druhým okem četl obsah na zemi ležící zprávy:

Já, Walden, král Almendoru, Dálav, z vůle Sedmnáctky panovník nad lidem dávám tímto na vědomí Jonáši Černému odebrání titulu starosty Athoru s okamžitou platností a jmenuji na jeho místo...

Jezevci, rukavice a tři Naděje

7. června 2015 v 11:52 | PJ sokol |  Deník
Nový Amir 1. až 2. 10. 852
Družina dorazila do Nového Amiru, aby zjistila, že každý z členů má v jeho zdech nějaký problém. Největší měl ale Takeda, protože musel za všechny své kámoše zodpovídat. Ve městě se nacházeli Jezevci pod vedením Čajveje a evidentně po družině šli. To se prokázalo nočním útokem v ulici, kde i Wulf byl zasažen. Protože nešlo o střelbu z katapultu, ale jen z kuše, nadbarbar přežil. Přesto cílem družiny nebyla likvidace skřítčích lesních šelem. Šlo se po nekromantech. Zájem proto padl na zmizelého učitele předmětu "nekromantská sociální organizace" - starého Hroudy. Hrouda se prostě vypařil a jeho byt se stal jakousi časoprostorovou pastí. Kdo vejde do dveří, objeví se ve svém domově. Kdo vejde potřetí, spadne do ohromné a věčné díry. Takeda přišel s nápadem, že si byt koupí a ten se stane jeho domovem. Vše pojistil výmazem paměti všech svých dosavadních bydlišť. Úspěšně vstoupil do bytu starého Hroudy, našel pár zajímavostí (hlavně tajemnou ženskou rukavici) a při průchodu z bytu se do něj vrátil. Zkusil to podruhé a...zase. Ocitl se tak doslova v domácím vězení, kde další pokus o odchod znamená černou díru.
Krom těchto a pár dalších problémů Takashi dluží Bratrstvu garenové mysli jeden věšák na oděvy.

Nový Amir 2. až 5. 10. 852
Takeda se ze svého zajetí dostal. Byl na něj po delším rozhovoru s majitelkou zde nalezené rukavice poslán "zabiják" - nemrtvý skrze portál přímo do Hroudova obydlí. Náš mentálmág ale dobře mířenou ranou do obličeje mrtvolu omráčil a ta už nevstala. Pak se chopil teleportačního krystalu a přenesl se za svými druhy.
Ti mezitím dostali od Viconie informaci, kde se nachází Čajvej - v amirské čajovně. Wulf s Viconií a Takedou se vydali na průzkum. Wulf musel zůstat přede dveřmi, protože neprošel do skřítčího podniku. V čajovně si Viconia objednala černý té a Takashi neodolal doporučení zkusit čerstvou zásilku od nejvýznamějšího pěstitele čajů ve Zlatém lese - samotného Čajveje. Vzorek byl moc dobrý, ninju doslova hřál v žaludku. Tak moc, že jej musela Viconia vynést a s Wulfem následně dopravit k Takedovým bratrům - Bratrstvu garenové mysli - na vyléčení z otravy.
Dále již společně s Takedou, ale na chvíli bez Takashiho, se rozhodli spolupracovat s amirským zákonem. Stopa, že Hrouda byl zapleten do úzkých kontaktů s nekromanty, konkretně s jakousi Luticií, byl významný posun v pátrání. Družina byla navíc v ohrožení, zase, od Jezevců a potřebovala ochranu.
Ninjové udeřili v noci na dům Bratrstva a všechny pobili. Přišli ale celkem o pět svých mužů a následně se vypařili z města. Takeda tak přišel o novoamirskou buňku svého společenství a věděl, že o Jezevcích neslyšel naposledy. Důležitější ale byla Luticie. Skrze vazební kámen mrtvoly z Hroudova domu se podařilo zjistit její přesnější lokalitu - Athor.
Takeda si u Hroudy, k radosti především Wulfa, našel nového kámoše, kterého nazval Krasavec.

Athor 5. 10. až 21. 10. 852
Družina se různými cestami vydala do Athoru, kde pátrala po tajemné Lutícii mající na svědomí smrt starého Hroudy. A vůbec - prostě byla nekromantka. Co Khar nechtěl, v Athoru nevěděli, kde je, a navíc tu "náhodou" byla i Čajvejova družina ninjů, která se doposud po každém kontaktu s družinou ztenčila. Stalo se tak i na athorském náměstí, kde "omylem" na jednoho skřítčího zabijáka, nevinně nakupujícího zeleninu, upadl Wulf s nožem v ruce. Než náš barbar stačil vstát, skřítek ale byl "mrtev" a uklizen pod nejbližší stánek bez vědomí okolí.
Družina stopu našla trojí - předně je tu kouzelnice, oblíbenkyně starosty, která prý nikdy nic nevyčarovala. Pak manželka místního kováře, která si s někým povídá přes zrcadlo a obstarává neznámé suroviny. A nakonec znovu objevilo téma tajuplného "Temného", se kterým už měla družina co dočinění dříve, když zde likvidovala radního-nekromanta Řehoře.
Takashi se ve své tajné sledovací misi zaměřil na kovářovu ženu, kterou následně vyšpehoval, jak vstupuje v noci do jednoho z obchodů. Zde ale začal prohledávat narychlo prostory, nic nezjistil a navíc cíl ztratil z dohledu.
Takeda si zatím objednal u čarodějky schůzku, zbavil se Krasavce a stihl urazit nadávkami dva barbary.
Wulf čeká a těší se na čaj vyluhovaný z Čajveje.

Athor 21. 10. až 22. 10. 852
Takeda navštívil místní čarodějku, blonďatou dámu v modrých šatech. Ta se představila jako lovec nekromantů z Almendoru a navedla jej na stopu skrze vazební krystaly k athorskému kováři. Kameny byly prý nalezeny ve Starém Athoru dobrodruhem Dobromilem u dvou nemrtvých v kovářově zbroji. Celkově na našeho mentála udělala dojem. Ostatní o paní Evě, jak se čarodějka přesdstavila, pochybovali. Především Viconia, ale byla označena za žárlivku.
Pátrání po Dobromilovi družinu zavedlo do hospody s nejlepším pivem ve městě. To mělo překvapivě pozitivní následky, protože opilý Orazio si všiml, že Takeda má modré ruce - namočené v detekčním prášku nechávajícího stopy. Původ byl v krystalu od Evy. Jenže ten chyběl - byl z pokoje družiny ukraden. Družina logicky obvinila Evu, ale proč by si zpět kradla krystal? Opětná cesta na radnici byla poněkud konfliktní, ale obešla se bez krve, jen strážný si odnesl pohmožděnou ruku od dalšího Wulfova "náhodného pádu na cizí tělo." Starosta ale situaci uklidnil. Přeci jen družina byla banda místních hrdinů, co dopadli Řehoře. A dal jí další zelenou k pátrání, tedy i k výslechu Evy.
Čarodějka v modrém přiznala, že družinu sledovala. Nevěří prý nikomu, protože je součástí úzké a samozvané skupiny mágů z Lendoru bojující proti odpadlým kolegům, tedy i nekromantům. Družina jakž takž uvěřila a vydala se zpět po stopách Dobromila. Nalezla jej mrtvého v arvedanské kryptě. Pátrání bylo snadné - byl totiž také označen modrým práškem. On sám byl modrý v obličeji, pravděpodobně zabit nějaký jedem.
Hrobka byla stále nevykradená, mrtvý měl linthirový meč a štít se zvláštním znakem. Dále tři prsteny a sám Dobromil měl dost peněz původem ze Sarindaru.
Během mise v podzemí nahlásila sova, že Eva opouští město v kočáře. Pronásledování přineslo smrt Evy a jejího doprovodu. Wulf totiž kočár zastavil tak, že uťal ojnici a ten bez řízení se v plné rychlosti vyboural a zcela zničil.
Takašiho panter také zakousl Takedova koně, protože si myslel, že jej neumí při jízdě zastavit a jako správná "skřítčí dvojka" mu chtěl pomoct.

Athor 22. 10. až 24. 10. 852
U Orazia se začala projevovat choroba, na kterou zemřel Dobromil. Vyšetřování doktorem určilo životnost mága na dalších 24 hodin. Lék se ale nacházel v nedalekém Lese černých bříz - květina na hrobech padlých hrdinů mohla Oraziovi pomoci. Místo nebylo bezpečné, dle pověstí tam sídlili skřeti, i když se léta neobjevili.
Družina neměla na výběr. Došla bez problémů do středu lesa, kde se nacházely kopce zvané Tři bratři. Na vrcholku nejjižnějšího z nich narazila na neznámé stopy a vstup do útrob kopce. Wulf překonal nutkání jít dovnitř, protože jej o nesmyslnosti toho činu přesvědčil kašlající Orazio. Tak aspoň na vchod posadil obrovský kámen.
Květinu nalezli pod kopcem, v místě boje. Byla předána sově, aby ji co nejrychleji dopravila lékaři. Byla tma a družina chvátala domů. V tu chvíli se ozval výbuch a dříve nastražený kámen přistál vedle Takedy. Družina zrychlila a nakonec zdárně doběhla do vesnice Podlesí.
Aby problémů nebylo málo, sova sice předala lékaři květinu, ale všimla si, že strážní v noci začali vyvěšovat plakáty s podobiznami Wulfa, Orazia a Takedy po městě. Jsou hledaní z podezření vraždy a krádeže a odměna se vyšplhala na 10 000 zlatých. Do vesnice pro lék proto vyrazil Takashi. Dovednostmi jemu vlastními nakonec lék získal a Orazio byl vyléčen.
Athorská odměna ale družinu trápila a chtěla vědět víc. Především se osvobodit. Plán byl si promluvit se starostou, ale povoz s pící, kam se schovali, aby projeli do města, je dovezl ke kováři. Pašoval totiž zbraně. S kovářem měli všichni nevyřízené účty a toto je navíc zaujalo. Kováře i jeho ženu zajali a ukázalo se, že ve sklepě vyzbrojovali armádu neviditelných nemrtvých nebo golemů. Zamezili tak zničení Athoru ve jménu Temného.

Athor a Albireo 24. 10. až 15. 11. 852
Družina se zajatým kovářem a jeho ženou byla neschopná se v noci dostat z města. Wulf proto poslal pro svého známého - zloděje a kryptopyromana Divana, který měl dost kontaktů a možností je z Athoru propašovat. Podařilo se a mohl začít výslech Temného poskoka.
Nestálo to ani příliš práce. Kovář se vyděsil Takedových přesvědčovacích schopností a Takashiho sady na líčení, kterou vytáhl omylem místo sady na mučení. Zajatý přiznal, že je učněm Temného, stejně jako dříve Řehoř. Měl mu postavit armádu, se kterou by jeho pán získal Athor. Zároveň zase potvrdil, že Temný se skrývá ve Wokomotekebe, místě, kde družina zkoušela chvíli pátrat předtím, než jí byla unesena Viconia.
Takeda zkoušel skrze mentální magii zjistit, jak se kovář k Temnému dostal, ale poskládal pouze útržek paměti, kdy vchází do jeskyně za velkým obeliskem s arvedanským nápisem TARANTOR.
V ten moment zbystřil Orazio. Jeho dosavadní znalosti o Gultuře toto slovo obsahovaly. Skrze své poznámky a Takedovu platinovou knihu známou jako "Kronika Lebanie" dal dohromady vědění, že trojice míst Gultura-Lebanie-Tarantor obsahovala jakési arvedanské Naděje v boji s Kharem. Tarantor byl zaválek dobyt, Lebanie vypadala pustě, když ji družina nalezla, a Gultura byla ovšem zapečetěna a družina díky mapě znala její lokaci. Byla to stopa. Stopa zjisti, co je Temný zač. Navíc měl Orazio jakousi rudou tekutinu nalezenou v Lexe, která k tomu byla snad klíčem.
Začaly velké přípravy na vestu, ale trvaly alden kvůli Oraziově nutnosti splnit povinné zkoušky na fakultě magie. Zde si popovídal s Alwarinem, který slíbil pomoc s urovnáním situace v Athoru, Takeda mistrovi univerzity zároveň prodal "Kroniku Lebanie" a vydělal si velké množství peněz na útraty při žehlení problémů družiny. Wulf deset dní s Divanem kalili a Takashi...co vlastně dělal Takashi? Snad se to nikdy nedozvíme. Alespoň ne následky.