Květen 2014

Hledání Ráje

5. května 2014 v 18:00 | PJ sokol |  Dobrodružství
Maxmilián Veno už ani nepočítal dny, které v této teplé a dusné džungli strávil. Nenáviděl to tu od první minuty, kdy se vešel. Miloval ruch města, miloval Erin. Ale tady, kousek za ním, byl svět zcela jiný - hladový a nepřátelský. Hned několik hodin po odchodu z vesnice, kde přistáli, jeden z jeho strážných špatně šlápl a byl uštknut mambou. Zemřel do minuty s krvavou pěnou v ústech. Venovi to bylo jedno. Vlastně mu to i bylo příjemné, ale nemusel umírat tak brzy. Potřeboval se ještě v klidu dostat přes Wukatebe, pak byli stráže teprve zcela postradatelní. Už věděl i jak, trocha jedu v jídle, nechat v džungli a do dne nebudou těla k nalezení.
Ano, Wukatebe. Nečekal, že to místo bude takové. Byl ohromen a také se nedivil, že ti tupí domorodci měli z takového místa strach. Ohromná trychtýřová věž stoupající do nebes byla opravdu impozantní. Veno litoval, že jeho cílem je něco jiného, ale aspoň nakouknout chtěl.
Vešli do věže i přes všechna varování vesničanů a mýty, které se k místu vázaly. Venovy stráže, jak jejich název hlásal, byly ostražité. Ti chlapi legendám věřili. Veno samozřejmě také, ale víc jej zajímal jejich původ a případná podoba. Byl natolik zkušeným nekromantem, že nebezpečí z cizího světa, a zde tomu tak nejspíše bylo, dokázal potlačit. Jenže to přišlo zcela náhle. Výkřik, krev a chaos. Nikde pohyb, šance nepřítele spatřit. Max viděl, že strážní spořádaně ustupují k východu. Nebyli vlastně od něj dál jak pár desítek metrů. Zklamaně zaklel, tak brzký konec průzkumu nečekal. Tahle věž bude muset počkat. Ale Jal'mawa...o, ano, už je tak blízko.
Obešli věž a začali klesat zpět do nenáviděného pralesa. Po dvou dnech narazili na řeku. Jeho poznámky byly správné. Nyní stačilo počítat vodopády. První, druhý,...za třetím se má objevit cesta k jeskyni a tam...Venovi se rozzářily oči. Vstoupil do nesmírně vysokých síní plných jídla a pokladů. Pálilo zde světlo pochodní a on nevěřil, kde je. Otáčel se a žasl. V tom spatřil svůj doprovod. I on zíral, ale spíše vyděšeně. Ne! Tyto haly jsou jen jeho, Maxmiliána Vena, a nikdo jiný sem nemá přístup. Našel, co nikdy nečekal, že najde.
Upřel pohled na prvního z ochránců a započal soustředit svou vůli...