Únor 2012

25.2. Situace kolem Asheny

28. února 2012 v 14:14 | Muerte |  Deník
Hlavní události 11.4.852

"Ty jedna blbá krávo!"
Úder sevřenou pěstí.
"Nech mě! Co si tim dokážeš? Seš ubožák! Zasranej ubožák, co se mu ani nepostaví, když vidí normální ženskou."
Ani nevědela, kde se to v ní vzalo. Jen tak mu to napálila do obličeje a na malou, malinkou chvilku v nich uviděla stud a strach. Pak ale zahlédla vztek. Velký vztek...
Probrala se na posteli s pachutí krve v suchých ústech. Bolelo ji břicho a nohy skoro necítila. Všude samé modřiny a krev. I tam dole. Spousta krve. Rozhlédla se a zjistila, že je ve vězení na farmě. Sedla si a terve teď si uvědomila, že má nohu přivázanou k posteli. Tím také skončil její plán říct všechno otci. Byl to místní hejtman a za kým jiným jít, než za hejtmanem? Tohle se musí nějak vyřešit. Tohle Baldojovi nemůže procházet! I pan Vjach by ho mohl zastavit, proč nic neudělá? Proč je tohle všem úplně fuk?
Tuhle otázku si kladla celý následující rok. A stále marně. Jednou jí navšívila řádová sestra sestra Panny:
"Pan Vjach je nemocný, velmi nemocný a po zbytek života (a jen Soudce ví, jak dlouho to vlastně bude) musí strávit na posteli, bezmocný jako dítě. Zvláštní, ani majetek a moc vám nepomůže."
"Takže na statku je teď pánem můj manžel?" Jak hnusně to teď znělo...
"Přesně tak. Je mi to moc líto."
"A nemůžeš dojít za hejtmanem?"
"Tvůj muž už za ním byl, že prý tě zabije, jestli hejtman jen hne prstem."
"Sestro Kláro, musí se něco stát. Můj muž, myslím, že dělá hrozné věci, víte ne jen mě, ale i dalším lidem, dalším dívkám. Vždycky jednou za čas na půlalden zmizí s tím čarodějem. Nejdřív jsem měla radost, protože alepsoň netyranizoval mě, ale pak mě došlo..., že, že... vzhledem k tomu jak nechutně spokojený se vracel, že ubližuje jiným lidem. Já, já chtěla jsem ho zabít a sebe taky, ale nemám na to sílu. Myslítě, že mi Panna odpustí?"

Asheně se zdál sen o pódiu a magických světlech v různých barvách a o loutně, kterou by bylo slyšet až úplně v posledních řadách sálu. Zpívala na tom pódiu s magickými světly a hrála na tu kouzelnou loutnu. Náhle se z poza pódia vyvalil dým. Zpočátku suchý a neškodný. Hezky dotvořil atmostféru místa. Těšila se, že tohle si musí zapamatovat, až se probudí. Ale dým najednou zezelenal a když ho člověk vdechl, tak se rozkašlal a nemohl dýchat. Voněl po chloroformu... zvláštní sen... Ashena se propadla z živého snu do mrtvé propasti bezvědomí.
Baldoj sebral zpěvačku z její postele a přehodil si jí přes rameno jako pytel. Sebral ještě loutnu a zmizel v okně. Dole už čekaly dva koně. Na jednom seděl Ozz ve své kožené masce. Měl na ní zepředu namalovanou lebku. Chytil hozenou loutnu a strčil jí do sedlové brašny. S holkou to bylo obtížnější, ale před třemi měsíci si to natrénovali s tou obchdonicí a ta byla podstatně těžší než tahle. Snad bude mít větší výdrž než ta poslední vyzáblina, strachoval se Ozz. S výběrem nesouhlasil. Tahle byla moc hubená, takže nevydrží. Ale Balvoj ho ujišťoval, že z jejího hlasu se jistojistě udělá. Balvoj by měl mít radši pravdu, protože jestli ne... No Ozz vážně uvažoval o tom, jak moc velký rozdíl je mezi svázanou ženou a svázaným mužem. Zas tak velký ne. Když odřežete některé kousky. To už seděli na koních a cválali k pastoušce severně od Vjachova velkostatku.

Robert "Guiscard" Stanten seděl v krčmě se svými hevrenskými přáteli a s ironickým úšklebkem si měřil pobaveně každého, kdo jen zavadil pohledem o jejich stůl. Všichni nejdřív koukali s pohoršením, pak přišel strach a pak se pohled odvrátil. Pokrytci.
"Tvůj mustang bude zítra znovu běhat s větrem o závod. Můj bratr je dobrý kovář."
"Vím, proto sem vážil takovou cestu. Nikdy bych nesvěřil koně někomu, kdo nemá dar tvého bratra. Napijeme se na jeho zdraví, co říkáte?"
Korbely s pivem o sebe třeskly a osazenstvo je vyprázdnilo.
Do krčmy vstoupila partička dobrodruhů. O tom nebylo pochyb. Čaroděj, jako by zrovna vylezl z té jejich University. Bardka, taková exotická. Trpaslík s kápí na hlavě, takže koukal jen vous a oči přejížděly hospodu. Ruce pod pláštěm na nějaké zbrani... Co to jen může být? Vrhací sekera. U těhle typů nikdy nevíte, co vytasí. A pak se ukázal Wulf. Ten obrovský pirát a bukanýr Wulf. Jaktože ho ještě někdo netrefil z kuše? Při té velikosti je to snad Rytířův zázrak.
"Wulfe, ty stará vraždo! Omluvte mě přátelé, ale támhle Wulfa jsem neviděl už hezky dlouho, dost jsme toho prožili. Půjdu se s ním pozdravit a popít."
Čas v krčmě pak hezky utíkal. Wulf s Guiscardem si povídali o starých dobrých časech. Ashena hrála, Drobek pil a Takashi, kterého prvně Guiscard za Wulfem úplně přehlédl, vyprávěl historku o zabití nekromanta číslo 796 na jeho tisícihlavém seznamu. Jeho historka se opakováním trochu nafoukla. Trochu dost, pomyslel si Guiscard a poslouchal jen na jendo ucho.

Ráno byla Ashena, Orazio i Wulf pryč. Zbyl jen skřítek a trpaslík. Sešli se u snídaně a hostinský se přitočil s dopisem. Oba malí lidé se chvilku dohadovali a pak z nich vypadlo, že neumí číst lidské písmo. Takže to zbylo na Robertovi. A trpaslík, Drobek si říkal s tím měl problém. Guiscardovi došlo, že trpaslík bude mít problém s lecčím. Nakonec jim to přečetl. Tohle se ukázalo jako ten nejmenší problém dne. V dopise stálo, že Wulf a hlavně jeho parťák má nějaký problém, co musí vyřešit. Robert pokrčil rameny. Co mi není rovno... Ta bardka asi vyspává, takže to bude klidný den. Konečně bych měl mít v pořádku koně a můžu vyrazit na cesty. Takashi, chvástavý skřítek, ale byl dost nesvůj, Ashena je prý ranní ptáče. Následovalo poměrně frenetické klepání na dveře a k Robertovu překvapení dokonce k akrobatickému kousku lezení do jejího pokoje oknem.
Tihle kluci asi lezou z průseru do průseru, protože to, že jejich kámoška zmizela ze svého pokoje tak nějak předpokládali a zvládali situaci docela dobře. Rozhodl se jim pomoct, protože sice byli v klidu, ale vypadali oba spíš na ruční práci, než na vyšetřování.
Zpracovat hostinského, aby do toho netahal policajty bylo to nejmenší. Robert neměl hlídku rád. Když po vás muži zákona často střílí z kuší a konverzaci zahajují ranou pěstí, tak touha po spolupráci není vysoká. Po prohlídce pokoje zjistili, že se ztratila jen její loutna. Ostatní věci zůstaly. Divný. I její prachy tu byly.
Následovalo vyptávání po městě a u hevrenů. Hevreni vnesli do situace dost světla, protože i jim se ztratili nějaká děvčata, ale že by byli extra sdílní, to se říct nedalo. Jejich holky zmizely už před delší dobou. Žádná se nenašla.
Při návratu do hostince přišel první skutečný průšvyh. Před krčmou byl dav lidí a spousta strážníků. Hostinský nebo někdo z jeho lidí mluvil. Guiscard si udělal mentální poznámku: Hostinský dostane nakládačku. Rozhovor se strážemi šel relativně dobře. Důrazně jim doporučili do ničeho se neplést. Situaci máme pevně v rukou. Všechno se vyřeší. Vyšetřování zdárně pokračuje. Bla bla bla bla... To ti tak věřim, ty policejní držko. Guiscardovi z nich bylo nablití. Mizí tu holky a zatím nepřišli na nic. Trvá to asi už delší dobu a nenašli ani těla. Místní hejtman musí být pěknej idiot. Naobědvali se a Takashi přišel se zprávou, že místní se chystají lynčovat hevreny. Řikal to tak, jako byste si objednávali další pití. Drobek se neobtěžoval ani přestat žvejkat. Na druhou stranu Takashi bral jako samozřejmost, že se půjdou postavit lynčujícímu davu. Drobek měl jinej názor. Došlo dokonce na pěsti a Guiscard si musel srovnat čelist a názory na trpaslíky. Rvát se i přes výškový hendikep umí setsakra dobře.
Takže před davem stál jen on a skřítek. Vybalil nějaké hvězdice a začal s nima zuřivě točit. Kdyby měl dva metry a né jeden, tak to i někoho vyděsí. Takže to zase bylo na něm. Pár tvrdších slov a konfrontace s "vůdcem davu". Tyhle borce snad někde lejou z kadlubu. Nebo hnětou a pak vyklepávaj z formy na cihly. Tenhle jako cihla vypadal a byl i stejně chytrej. Nakonec se nechal ukecat, ale stejně hodil vidle, který musel Guiscard zneškodnit svou lochaberkou. Zbytek davu už si dal říct. Hevreni byli vděční a jedna jejich žena se rozpovídala o své zmizelé dceři. Prý uměla hezky zpívat a ztratila se někde blízko Vjachových pozemků. Tenhle místní boháč stál za prozkoumání. Všechno se to tak začalo rýsovat. Drobek neměl takovej problém s tim, zaútočit na největší ranč v kraji, ale rozhodli se pro noční obhlídku. Kterou měl pochopitelně provést Takashi a Drobek mu kupodivu asistoval. Guiscard se rozhodl pro čekání. Z pozorování nočního ranče ho vytrhla až obrovská detonace.
Tolik k noční tiché akci, a tohle slovo tiché se snažil Guiscard předtím zdůraznit. Marně. Gusicard se s kletbou vydal novým kamarádům na pomoc. Z farmy ale utíkali 3 postavy. Ti dva zbalili někde nějakou ženskou! Dost zbědovanou, to bylo vidět i v noci. Debata na téma Co to kurva děláte?! byla odložena jedním z jezdců ze statku, které výbuch probudil a vytočil. Lochaberka ho zase uklidnila a tak se Robert dověděl, že Vjach je stařík nad hrobem a celý ranč ovládá jeho předák Baldoj, jehož zbědovanou ženu měl tu čest zachránit. Baldoj občas mizí a ženu doma zavírá za mříže a přivazuje jí k posteli. Taky je dost násilník, když přijde na, no... na věc. To bylo z exteriéru jeho ženy docela jasný. Guiscardovi se sevřela vzteky pěst. Tohle se nedělá. Baldoj tak se tak stal kandidátem číslo 1 na únosce bardky. Taky se ukázalo, že Elena je dcera hejtmana a Baldoj jí používal jako rukojmí, aby na něj místní stará a ožralá ruka zákona nemohla. Guiscard jí odvezl za otcem a s pochopitelných důvodů tohle setkání moc neprotahoval.
S Drobkem a Takashim se vydali na pastoušku, o které jim také řekla Elena a kde by se měl její povedený manžílek zdržovat.

Ashena klečela nahá na zemi, lokty měla opřené o hrubou postel a musela zpívat. Ten v černé masce jí černým obuškem vysvětlil, jak je důležité aby zpívala. Bolelo jí v krku a začly jí docházet písně. Ještě že poslední dobou trénovala ze zpěvníku. Ti tři, Kožená maska, Čaroděj a Honák masturbovali. Tohle nevypadá dobře. Kožená maska její vystoupení odměňoval ranami obušku a pak ho používal i jinak. Tam dole. Bolelo to. Křičela. Přidal a nutil jí hrát do rytmu. Ashena si v duchu představovala jak jim všem podřeže krky a nejen je, opravila se, když se ohlédla za sebe na tři masturbanty. Taky to tu děsně páchlo. Ashena vzpomínala, kde jen ten pach cítila. A potom jí to došlo. V nekromantské škole. Na exkurzi u vyvolávačů myšlenkových bytostí. Tyhle kreatůry mučili kde koho a pomocí strachu a bolesti přivolávali ze stínového světa vyšší nemrtvé. Na téhle prohlídce taky pár studentů masturbovalo, když si mysleli, že se nikdo nedívá.
Nesmí se je snažit zabít. Nesmí je ani nenávidět. To přivolá nemrtvé. Musí být klidná. Hraj, Orázio a ostatní jsou už někde blízko. Přece by jí neopustili. Není tu sama. Není. Další píseň a další rány a další průnik černého obušku. Zoufalství. Poslední píseň.
Třesk. Rozražené dveře. Drobek jde po Čaroději. Řemdih letí vzduchem. Vzduchem se mihne cosi ostrého a trefí Honáka. Další chlap vtrhne dovnitř. Nějaký rytíř. Boj je rychlý a urputný. Nejdéle vydrží Kožená hlava. Černým obuškem se ohání jako ďábel. Ještě že v té rychlosti nechal na háčku na zdi kuši.
Kolem Čaroděje se vytvořila pableskující bublina. Dostává ránu přes obličej a padá k zemi. Ale bublina drží. Exploduje a Ashena upadá do bezvědomí.

Na podlaze leží 3 těla. Čaroděj, Balvoj a Ozz - Kožená maska. Takashi je poslední v pastoušce. Guiscard a Drobek jsou venku, pomáhají Asheně na koně. Vtom se objeví fialová plocha, jako by hladina. Jezírko postavené na kolmo se zlatým okrajem. Takashi zírá s otevřenou pusou. Z hladiny se vynoří ruka, spíš ohyzdný pařát a Takashi se hotoví k útoku. Pak ale následuje ňadro, pevné a definitvně ženské. Noha. Vynoří se krásná žena. Usměje se na Takashiho a ukáže tak upíří zuby. Mrkne. Takashi už už hází hvězdici. Žena se promění v hejno netopýrů a zmizí.
Ashenina představa masakrování a odplaty na trojici zvrhlíků právě skončila a bardka upadla do bezvědomí. Guiscard ji konečně přehodí přes hřbet koně a odjedou do Koňských pastvin.