Drobek vola Asterion

18. října 2010 v 20:48 | Drobek
Vše bylo jako v mlze. Drobek měl zvláštní mlhu před očima. Svět byl podivně trhavý, zamlžený…… Něco takového se Drobkovi ještě nestalo. Bylo to jako by na něj působilo nějaké kouzlo. Bylo to snad tím místem, touhle pevností……. (nebo to byla přemíra pálenky-taky jí mohlo být málo). Ne to je určitě z únavy, po tolika dnech hrdinských činů. Chvilku slyšel, jak si ostatní ve skupině povídají, poté zase viděl, jak jen pohybují rty. Zvuky jako by se hned ztrácely, jen co se jim vydrali z úst. Dokonce se mu ztráceli v podivném oparu i samotné postavy. Jediné co zůstávalo, byl ten hrozný přízrak. Nebyla to ani celá postava, spíš jen její hlava. Drobek ji už někde viděl, nebo měl aspoň ten pocit. Byla to tvář muže, vypadala ustaraně a vážně. Ale i přes to v ní bylo něco, co Drobka uklidňovalo. Muž měl na očích brýle, pod jeho majestátným nosem byl pečlivě zastřižený vous (to bylo, to co asi Drobka uklidňovalo), který přerušovala rýha plná bílých zubů. Kdyby tuto tvář Drobek potkal někde ve městě, asi by řekl, že je to někdo z university, nebo nějaký obchodník.
Ale tady to byl jen přízrak. Vždy když se Drobkovi přihodilo něco, co bylo v rozporu se vším normálním, zjevila se tvář muže. Drobek, s ostatními ocitl na nádvoří, kde byla povalená socha rytíře. Když se Viconie chystala promluvit, zmizela a s ní i ostatní. Na nádvoří zůstal jen Drobek, netušil co se děje. Byl tu najednou sám. Chvilku stál jako přimražený a tu se zjevil a jediné co řekl bylo ,, Ragnare, tvoje skupina šla po schodech pryč….."
Jindy se zase stalo, že skupina objevila různé předměty v místnosti, kam ještě Drobek nedorazil. A tvář mu prozradila, co skupina našla, zeptala se ho jestli, také něco z nalezených předmětů nechce. A tak to šlo snad celou věčnost. Nakonec Drobek ani netušil co se děje okolo a spíš se snažil, aby přežil blouznění, než aby hledal velkolepé poklady. Ani netušil, po jaké době tvář odešla, ale když už byl ze všeho vyčerpán, sedl si na balvan u hradní zdi a opřen o stěnu zavřel na chvilku oči. Otevřel je a tvář byla pryč, za to tu byla celá jeho skupina. Která vypadala, že o ničem nemá ani ponětí. Drobkovi se od té chvíle tvář muže nezjevila a on byl klidnější. Byl to snad nějaký předek, co mu pomohl? Nevěděl, ale byl rád, že už je zase zpátky. Sice zase bude muset poslouchat všechno co Viconie vypustí z úst, ale co. To vydržel i do teď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sokol sokol | 19. října 2010 v 17:41 | Reagovat

Petře, můžu ti jen těch pár překlepů opravit?
Jak jsem ti psal, je to moc pěkné, i když nevím , očem to je:-)

2 Drobek Drobek | 19. října 2010 v 18:06 | Reagovat

Opravuj, přiznávám, že asi moc lidí to nepochopí. Ale Pica, s kterým sem volal přes skype při pátečním dračáku určitě:)

3 Sob Sob | 20. října 2010 v 18:22 | Reagovat

good.. anen jak trpaslik popisuje hrani drd pres skype :))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama