Srpen 2010

Cena pýchy

25. srpna 2010 v 0:20 | sokol |  Příběhy postav - Viconia
Viconia si už skoro myslela, že poběží celou věčnost, když tu náhle se Havran zastavila u velkých dveří a s lehkou námahou je otevřela. Viconia počkala na rohu ulice a poté, co její sokyně v budově zmizela, vyrazila za ní. Nalezla ji ve stáji, jak s úlevou poplácává svého hřebce po šíji. Viconia uznala, že jde o nádherného koně, ale rychle tuto myšlenku zahnala. Ten kůň je Havrana a to z něj nedělá nic víc, než k čemu posloužil.
"Viconia Starkowa, to jsem si mohla myslet," prohlásila Havran, když spatřila potetovanou bojovnici ve vratech, "máš štěstí, že Pírkovi nic není."
Pírkovi? Takhle ubohé jméno by nevymyslel ani Drobek, pomyslela si svůdná Erinka.
"Asi sis nepřišla povídat, hádám?" zvolala Havran po chvíli ticha.
"Ještě můžeš závod vzdát," prolomila své mlčení Viconia.
"A co by na to řekl Vladan?"
"Co by měl říkat? Prostě jsi uznala, že jsme lepší. Mí lidé zrovna zpracovávají ty tvé, které jsi kvůli jednomu koni opustila. To si říkáš vůdce?"
"Tím spíš není co vzdávat, jestli teď mezi mnou a mými přáteli stojíš ty, tak udělám to, co všemi překážkami...rozsekám tě na kousky!" Havran sklouzl štít ze zad do levé ruky.
Viconia tasila svůj milovaný Kuráror a navíc dýku: "I když mne porazíš, nebudeš pro ně žádným soupeřem. Ale mne neporazíš"
"To se ještě uvidí," Havran se objevila v druhé ruce šavle.
Viconia zaútočila první a dříve, než rána dopadla, poznala, že to byla chyba. Po vykrytí štítem následoval Havranin protiúder, který Viconii bolestivě sekl přes hruď. Erinská šermířka zaťala zuby bolestí a slzy ji vytryskly do očí. Pustila dýku a chytila Kurátor oběma rukama. Není čas na experimenty. Viconia si nepřipouštěla nic, než výhru.
"Dobře Viconie...S tímhle ti nedoporučuju se potulovat Divočinou... ono to s tím prohráváním zas nebude tak horké!"
Jen plácej nesmysly, ty děvko...zaznělo raněné bojovnici v hlavě a rozproudilo krev v žilách.
Ale teď musí přijít promyšlený tah, žádný krvelačný vztek. Je potřeba využít nekontrolovatelné Havranino sebevědomí. V tom viděla její největší slabinu. Teď nebo nikdy.
Viconia se lehce rozpřáhla a počkala, až Havran zareaguje na pohyb štítem...Stalo se, nyní ji má tam, kde chtěla. Přišel ladný úder a Havranina zdobená čepel se záštitou ve tvaru křídel se zařinčením dopadla na zem. Havran na svou prázdnou dlaň zírala s otevřenou pusou. Dalším úderem vrátila Viconia Havran své zranění a chystala se s poslednímu nápřahu, který vše dokoná. Jenže ten nepřišel. Ozval se šílený a zoufalý křik, ne nepodobný havranímu krákání. Tak silný, že Viconii div neomráčil. Citila, jak jí z uší teče krev a téměř nedokáže vnímat své okolí. Ne, to nemůže být pravda... Viconia se snažila vrátit zpět svou rozvahu a zmateně zaujala obranný postoj. Útok může přijít okamžitě a odevšaď. Nestalo se tak. Vzápětí Viconia jen tak tak uhnula projíždějícímu koni a zaznamenala Havran na jeho hřbetě. Ta mrcha utíká.
Úhyb před Pírkem svůdnou Erinku vyvedl z rovnováhy a tak dopadla do kupy sena. Nevstávala, nepronásledovala utíkajícího hřebce. Začala se nekontrolovatelně smát. Dostala ji. A co víc! Ponížila. Co až se její druzi dozví, že je opustila pro koně, přišla v souboji o zbraň a nakonec nečestně utekla? Kdo by takovou zrádkyni následoval...
Jen si utíkej Havran, dnešní setkání s Viconií tě bude stejně pronásledovat až do smrti.

Další sezení bude?

17. srpna 2010 v 17:55 | Muerte |  Kdy příště?!
Takže tento týden se asi všichni nesejdeme, ten další se zase já stěhuju. Takže to vidím až na září. Co vy na to? Tedy sobota 4. 9. od 6 hodin večer? Napište sem, ať všichni vědí do konce tohoto týdne závazné ano či ne.

Co s naším pídžejem a pídžejstvím?!

12. srpna 2010 v 14:20 | Boogie |  Diskuze
Už jedny sněhy odtály a Jeník už by si mohl pomalu tvořit osobní deník. Vytváří dobré a výborné sezení, snaží se, ale všichni, kdo chvilku mástrujem, tak víme o chuti sednout si do hráčského pléna a vychutnávat si to ze strany druhé...
Takže otázky - jak dlouho chceš ještě Jeničku pídžejovat a kdo a jakým způsobem to vezme za tebe?!

v neděli nemůžu :'(

11. srpna 2010 v 15:35 | Boogie |  Kdy příště?!
kdy kdo máte čas?

Past

9. srpna 2010 v 9:09 | sokol |  Příběhy postav - Viconia
Viconia běžela neosvětlenou uličkou Východního Albirea a nevnímala nic jiného než postavu před sebou. Měla jasný cíl. A na ten se těšila již několik hodin.
Od chvíle, kdy zachránila Drobka od jisté smrti v uličce nedaleko odsud, se věci nějak daly do pohybu. Ať už je Ferak kdokoliv, Drobek si na svou pomstu bude muset počkat. Vladan jej určitě vypátrá a ten pološílený trpaslík pak dostane volné ruce, to mu Viconia v duchu slíbila. Snad ještě stihnou zjistit, pro koho Ferak dělal. Je to vlastně i v Drobkově zájmu. Jenže závod je nyní důležitější.
Při slově "závod" se Viconii hned vybaví obličej té čubky, rozpálí krev a nutí zrychlit. Havran, ta nanicovatá, vyzývavá, namyšlená děvka! Od prvního vzájemného pohledu ve Vladanově altánku přestal pro Viconii být souboj soubojem jen o arvedanské artefakty.
Jenže Viconia chtěla hrát férově. Pokořit sokyni lepší připraveností, rychlostí, rozumem a spoluprácí s družinou. Věděla, že sebevědomí, které Havran evidentně neumí udržet na uzdě, je jen na škodu. Proto chtěla, aby čestná prohra v závodě Havrana zostudila minimálně v očích jejích spolubojovníků. Viconia prostě bude lepší a toto vědomí má hodnotu víc jak tisíce zlatých. Ale Havran to odmítla - úmyslně, ze strachu. Chtěla jim otrávit koně a získat tak výhodu. To se jí nepovedlo jen díky Drobkově včasném zásahu.
Viconia si přiznala, že měla podobné myšlenky. Dokonce je rozmlouvala s Dirkem a jejich novým průvodcem, krollem Urgou, ale do ničeho se nechtěla pustit jako první. Brala to jako možnost, v záloze, protiúder...
A ten nyní přišel. Pronásledovali traviče a Dirk s Urgou na něj vyčkávají u Havranina domu. Viconia v zápětí poslala najatého pacholka s falešnou zprávou, že v nebezpečí je pro změnu Havranin kůň. Dle očekávání ta mrcha bez rozmyslu vystartovala  za svým milovaným trhlinovým mustangem s úmyslem oře zachránit. Jenže ve skutečnosti Viconii ke stáji teprve dovede. Myšlenky na moment, kdy spatří Havranino překvapení a pochopení, že skočila do pasti, donutily Viconii se v běhu pousmát. Takovou ránu jejímu sebevědomí Viconia hodlá okamžitě využít.
Kožená obuv lehce pleskala na mokré dlažbě a Viconia si držela akorát tu vzdálenost, aby nebudila pozornost, ale zároveň neztratila Havrana z dohledu. Doufá, že Dirk a Urga ví, co mají dělat. Jestli zbytek Havraniny skupiny pobijí, jejich dům zapálí či jim něco podstrčí, je na nich. Nebyl čas dát jasné instrukce, ale oni si poradí.
Ona sama má jasný cíl. Letmým dotykem zkontrolovala přítomnost Kurátoru na svých zádech. Konečně je Havran sama.


8.8. tahle neděle

3. srpna 2010 v 11:36 | Boogie |  Kdy příště?!
Budem hrát?