Září 2009

Bitka ve skladu

30. září 2009 v 12:38 | Muerte |  Reálie

Počátky..

24. září 2009 v 17:58 | Jesse James |  Příběhy postav - Gwe'drawe
Ukročil jsem a ještě pevněji sevřel dosud neohlazenou rukojeť luku. Nepoddajná, zhrublá tětiva jako by se vzpouzela mým prstům, jež se ji křečovitě snažily udržet napjatou. Pot v proudech stékající do očí a v mysli neustále přehrávaný obraz oněch nepatrných, tak úzkých štěrbin v hledí.
Vydechl jsem.
Prsty propustily svého vězně a místností zazněl svist.
Na deset metrů se i při snížené viditelnosti musím trefit.
Nebo taky ne.
Kurva.
Ti prosťáčci v armádě vždycky říkali, že každý šíp nalezne svůj cíl.
Ten můj nalezl Vicconii.
Poslední dny nebyly naplněny. Byly neúplné, zpřetrhané. Úlomky řetězu který nelze spojit. Získal jsem to, co by žádná bytost v mé situaci získat neměla. To malé a bezvýznamné něco, díky čemuž nyní nejsem napíchnut na hradbách. Získal jsem naději. Už podruhé. Objevila se náhle a podobu měla dívky. Ne, ne byla to již žena. A pokud se vypotácím ze všech těch hoven které mě v Dunrileanu tísní a požádá-li mne o to, budu tu ženu následovat. Ze vděku i z vypočítavosti. Bytosti jako je ona mne dříve či později zavedou k mému cíli. Již příliš dlouho jsem sžírán touhou po pomstě.
Po krvi a pravdě, jež na konci ústí ve spravedlnost.
Dávno potlačené myšlenky znovu bičují mou mysl jako nekonečný příboj. Jsem nervozní. Vystrašený. Obávám se lékaře, nekromanta při vzpomínkách na minulost.
Když náhle jsem ho spatřil. Tyčil se na jedné z beden nad Viconnií s koženou........oblečením, natrženým od mého šípu. A tentokrát jsem nezklamal. S šípem v těle zavrávoral a zmizel mi z očí. Snad i proto že celý můj výhled nyní zahrnovala masa kovu, která se ke mně s okázalým rachocením přisunula. Sakra hodně to bolelo. Jediné co jsem spatřil byl ten obdivuhodný, holý, vypasený a neuvěřitelně sprostě nadávající trpaslík jak právě po šestnáctné bez účinku, ale s obrovskou vervou udeřil golema do nohou. Vicconia utekla. Zůstali jsme sami. Vykřikl jsem bolestí když jsem se pokusil nadechnout. Nox je nejspíš za bednami. V tomhle stavu proti němu nemám šanci. Snad má i ten trpaslík alespoň trochu pudu sebezáchovy. Nechápu jak jsme sem mohli vstoupit za bílého dne. Taková neopatrnost! Jak jen jsem to mohl připustit!.. Z posledních sil a s úporným bojem se mdlobami jsem dokázal vyběhnout ze skladiště. Zaslechl jsem jak trpaslík zakřičel že brnění toho golema drží pevnějc než stehna tlustý Loly. Opřel jsem se zády o stěnu a pokoušel se dýchat, když mě minula Vicconia s odhodlaným výrazem a dvěma flakonky v rukách vklusala do onoho stavení. Tohle není dobré. Tohle vůbec není dobré.
Ten zkurvysyn Vostřáhlo dříve či později pozná, že s určitými lidmi se neměl stýkat.

Picův domácí úkol

23. září 2009 v 15:00 | Muerte |  Organizace
PJ co nezná pravidla by se měl jít zastřelit. A dodávám, že před popravčí četou jsem měl stát už dávno. Jak se mají učit hráči používat pravidel, když sám jejich PJ tak nečiní? Těžko. Nyní jsem si načetl boj a léčení, další procesy jsou na řadě. V důležitých bodech erratuji pravidla.

Mohli byste vznést otázku, jak si Pico řešil stávající situace, když ne přesně podle pravidel, kde se dost často píše, že přesná čísla má PJ ve své knize.

Moje odpověď by mohla být dvojí: 1)Bez pravidel jsem odhadoval. a 2)Přesně podle pravidel. Pravdivé jsou bohužel obě. V pravidlech pro PJ jsou pro obecné záležitosti (ne záležitosti povolání) minimální vodítka. Řešen je jen lov, rybolov a bylinkaření. Ke zbytku jen obecná rada, že je to na PJ. Následují postupy pro povolání, už dostatečně obsáhlé. Takže PJovat bez znalosti PPH je dost o hubu a v některých momentech jste to pocítili i vy. Bohužel někde to i nadále pocítíte. Takové hody jako na určení reakce na nebezpečnost, důstojnost a krásu prostě nejsou, takže betatestuji a odhaduji. Tvůrci mě k tomu dali jen jedno vodítko, a to že bonus +6 znamená zdvojnásobení hodnoty a +20 znamená zdesetinásobení. Tohle může vyčíst z kterékolik tabulky převodů kdokoli. Takže žádné tajemství... Snad to půjde.

Na druhou stranu musím vaše nářky nad složitostí pravidel jako takových označit za neopodstatněné. Vyerratovaná PPH mají hlavu a patu a dá se s nimi řešit leccos a hlavně relativně rychle. Chce to ale spolupráci hráčů. Proto po tomhle exkurzu do stavu mojí mysli během učení se pravidlům mám pro vás domácí úkol:

1) Na příští sezení budou mít všichni nastudovanou druhou stránku deníku postavy. Jsou tam všechny procedury potřebné pro boj, jak na blízko, tak na dálku. Pokud používáte deník elektronický, stáhněte si na Altaru pdfka s deníkem pro své povolání a prečtěte si to.

2) Každý kdo utržil od golema nějaké velké zranění mě napíše na icq a hráč dostane instruktáž o tom, co si kam má zapsat a jak se to projeví. Postižení vypadají obludně, ale jsou stejně jako léčení dětsky snadná a systémová.

3) Na příští sezení si všichni přinesou nějaký žetonek na soubojové pravítko. V těch figurkách posledně jsem měl zmatek. Každý se také bude na soubojové pravítko umisťovat po hodu na BČ sám.

4) Svoje povolání má snad každý přečteno, koukněte prosím na errata a alespoň v denících mějte erratové úpravy. Například čaroději to dost pomůže - Takeda před erratování skoro nebyl schopen seslat kouzlo a bojovat. Po úpravách už to šlo a zmizely nejasnosti.

5) Přineste papírovou kopii osobního deníku pro svoje povolání. Nemusíte v něm mít postavu zapsanou, ale deník přineste určitě. Deníky jsou na Altaru ve formě pdf k dispozici, jak už jsem myslím zmínil.

V případě nesplnění strhávám body zkušenosti a seřvu vás!

Potvrďte do pátku buďto sem nebo na icq převzetí domácího úkolu, pokud nepotřebujete řešit zranění od golema, to budete muset psat tak jako tak.

Drobkovo probuzení

21. září 2009 v 21:40 | Drobek |  Příběhy postav - Drobek
Hlava bolí jako po dlouhým flámu. Všechno je v mlze a co je kurva to lepkavý co mi stejká po zátylku? Krev, aha tenhle flám nebyl tak veselej, byl krátkej a kurdsky
bolestivej. Co jsme vlastně slavili a kde jsou všichni?
No ještě že tu nejsou. Toho hovnivála bych musel zabít. Na co má tu palici, když nepřemejšlí? Blbec, takový hovado, jak mohlo tak dlouho přežít? Ten se jednou zastřelí sám, nebo ho zabiju. A ten zbytek, parta k pohledání. Jeden uteče po prvnim zásahu a Sněhurka hází nějaký vodičky. ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ. Hlavně, že ta železná mrcha chcípla, ještě chvilku a bylo by po mě. Teda pokud nejsem tuhej a teď se mi to nezdá. To bych měl už lepší život, ale tohle není zrovna dobrej začátek. Teda doufám, že tohle není novej start.
U Dreskan , tohle by jsi mi nemohl přeci udělat, ještě jsem se nepomstil…….. Kdybych nebyl aspoň tak utahanej, abych mohl vylíst ven z týhle haluzny. Vypadá to tu jako v nějakým chrámu. Jen ne nějaký vykradače hlav. To ne. No každopádně jak budu moc, tak mizim není to tu putyka podle mího gusta. PENÍZE, KDE MÁM PENÍZE???? A ŘEMDICH? To se bude muset vyřešit, takhle to nepujde. Jsem jako vožralej, ta krev asi tekla dlouho. No asi si zase zdřímnu. Ne musim bejt při vědomí. Musim, musim. CHrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr

Tak jak?

21. září 2009 v 11:48 | Muerte |  Kdy příště?!
Ideál by byl od tohoto pátku za 14 dní. Jukněte do svejch diářů, zeptejte se žen a sekretářek. Co by vám vyhovovalo. Napište kdy by se vám hodilo kolem toho rekneme 2-3. rijna

Proti živým i mrtvým

20. září 2009 v 18:24 | Viconia Starkowa |  Příběhy postav - Viconia
Dunrielan 9. srpna 851

Nekromant je mrtev a tím je můj úkol hotov. Byl velmi chytrý, ovšem spravedlnost je mocnější a on to nyní u Lamiova soudu sám pozná. Já se však vítězně necítím.
Ležím na lůžku v chrámu a kolem mne sténají spolubojovníci, které jsem potkala a zatím nás svazují stejné záležitosti. Střela, Dirk, Horatio, Abiose a Drobek (velmi podobný jednomu trpaslíkovi z minulosti...ale je to tak dávno), jsou to dobří lidé, i když je třeba se mít pořád na pozoru. Ovšem s Dirkem mne spojuje více, než se původně zdálo.
Ovšem mne víc než zlomená žebra tíží svědomí a strach, který jsem nedávno pocítila. Nebylo vše dle našich představ. Nejsme tak dobří, jak si myslíme. Našli jsme s Dirkem v podzemí Noxova domu nalezli zohavená těla, dokonce i oživlé mrtvoly a dvě knihy o nekromancii, ale nakonec se téměř vše obrátilo proti nám. Během obvinění Noxe v chrámu totiž nařídl svému přístavnímu "golemovi" (ve skutečnosti dalšímu nemrtvému, jen precizně skrytého v plechu), aby srovnal se zemí svůj dům i pár okolních! Bylo mu naprosto jedno, že tak zahynuli pod padající sutí desítky spících lidí!! Ale my se tak oháněli jen dvěma anonymními knihami a celá jeho dílna nyní byla nenávratně pryč. Zatím vyhrál.
Nebyl ale čas na další obviňování, rychle jsme vojákům a dalším občanům města začali pomáhat s hledáním
zaživa pohřbených a u toho vymýšleli co dál. Tu jsem si vzpomněla, že nekromant měl prokopaný tunel pod hřbitov, odkud bral nebohé mrtvé ke svým zvrácenostem. To byla naše možnost! Vykopat jeden z hrobů a ukázat, že zde je tunel vedoucí pod Noxův dům. Bylo potřeba pracovat tajně a zároveň si hlídat záda, až začne stráž vše vyšetřovat. Pokud mne s Dirkem někdo v Noxově domě viděl, jsme ve velkém maléru.
Hrobník byl ale neoblomný, žádné kopání do míst již obsazených. Naopak, je rychle potřeba dvacítka hrobů čerstvě mrtvým. Ovšem dříve, než stihl vše dopovědět, zatmělo se a z fialové brány na nebesích se zjevila Bruxa.
V ten moment já, Viconia Starkowa, selhala. Strach mne ochromil ajá strnulá jen přihlížela. Má přísaha s smysl života v ten moment přišly vniveč. Bruxa využila té chvíle, chytla hrobníka a ukousla mu hlavu. Načež zmizela na jih do pralesů. Ta hanba!!! Pláč ani lítost již mou neschopnost nezvrátí, i když jsem se o to hodiny pokoušela. NE! Mrtvá těla čekají a nyní ještě potřebujeme o hrob víc. Chlapi, do práce!!!
Fakt, že jsme od té chvíle organizovali výkop sami, dovolil hrabat i na "našem místě". V tom nám pomohl přišedší černý divoch žádající o pomoc. Bruxa napadla jeho vesnici a já slíbila pomoc, odčinění své chyby. Ovšem až se vypořádáme s Noxem.
Tunel od hrobu jsme nalezli, byť po pár metrech zasypaný, ale důkaz to byl. Navíc tam ležela i mou jedinou ranou zabitá oživlá mrtvola. Důstojník šetřící případ ale moc nadšený nebyl. Nox si evidentně koupil i místní vojsko (což asi nebylo tak těžké). Dal nám nepokrytě najevo, že je mu vše jedno a my měli volné ruce.
Poveldo se zjistit, že Nox se schovává v přístavním skladišti, ovšem naší velkou chybou bylo podcenění síly jeho rádoby golema. napadlo nás jej vyřadit před samotným Noxem, ale v přístavu by se to neshledalo s nadšením dělníků a tak zvítězil návrh zlikvidovat Noxe dřív, než zmizí či stačí golema na nás poslat. Bohužel jsme byli pomalí. Bitva ve skladišti byla chaotická, těžká a vítězství nás stálo mnoho krve. Drahokam byl zničen, Nox i ghúl také. Teď čeká Bruxa...a poté všichni ostatní.

Tentokrát jinak

20. září 2009 v 8:33 | Muerte |  Zpětná vazba
Feedback se teď užívá všude a my ho máme taky... ale já bych ho teď nesměřoval na PJ, protože od posledně jsem nic moc nezměnil a mám teď informací dost a snažím se podnikat kroky ke zlepšení - tedy pracuji na figurkách pro protivníky, na čtení pravidel a někoho z vás, který může nosit notebook zaúkoluju sháněním hudby, protože minule jsem si ověřil, že komponovat k tomu všemu soundtrack sice můžu, ale hudby na to mám málo.

Co takhle dát zpětnou vazbu k hráčům a postavám? K tomu, co dělali dobře a co špatně... Řekl bych, že tam je taky co zlepšovat. Zkuste se vyjádřit první, já pak dodám, co by třeba usnadnilo práci mě.

Jedno dusné odpoledne....

19. září 2009 v 10:00 | Muerte |  Dobrodružství
Dunrilean se utápěl v odpoledním horku a kapitán Vostřáhlo se nervózně vrtěl v jindy pohodlné lenošce ve své pracovně. Zuřil. Za lenoškou se válela kupa zmačkaných papírů a kapitán vztekle škrabal cosi na další, zatím nezmačkaný list. Cena již zničeného papíru byla asi 5 zlatých a pevnostní zásoby. drahocenných psacích potřeb se nezadržitelně tenčily:
...Došlo k narušení statiky a zřícení několika domů v Hřbitovní ulici a smrti asi 20 obyvatel. Příčina se zatím vyšetřuje... To nezní úplně špatně. Vyšetřovací verzí jedna je, že za vším stojí eskapáda bandy dobrodruhů vedená jakousi Vikónyjí, Keledorskou občankou a patrně špiónkou...
V tom se rozrazily dveře a dovnitř vletěl seržant Valcha s vyděšeným, výrazem ve tváři:
"Pane!"
"Valcha! Neumíte klepat? Neumíte se zahlásit důstojníkovi? Já vás dám co? Já vás dám zavřít, Valcha! Tak co je?"
"Pane, vodhalili toho nekromanta! Byl to ten doktor Nox! A ten jeho golem byl ve skutečnosti ghůl! A ten zničil jeho laboratoř a ty další domy! Aby zamaskoval stopy tak klidně zabil všechny ty lidi! Taky to dalo pane práce, vykopat všechny ty hroby, pane!"
Zamčkaný papír přstál na kupě za lenoškou.
"Valcha! Já vás nakonec zavřít nedám! Konečně dobrá zpráva! Valcha, odchod!"
Družina dobrodruhů zlikvidovala nekromanta Noxe a jeho bezbožné monstrum. Aby nekromant zahladil stopy a udržel si pověst bezúhonného občana, zničil svůj dům a tajnou laboratoř, která se tam nacházela...
To by šlo, až na to, že ten idiot Nox už nezaplatí ani vindru! A omlazující lektvar taky nebude... Zatraceně. A Lola si pořídila nový korzet... Alespoň, že hlášení nevypadá jako hovno z kharovy řiti. Ještě napsat jak armáda té tlupě pomáhala a třeba se z téhle díry vyhrabu. Možná by bylo lepší zmínit spíš toho čáryfuka, než tu keledorskou čubku... uvidíme...

Next time

12. září 2009 v 20:27 | Muerte |  Kdy příště?!
Ste dost natěšený na dračák příští sobotu? Otázka je kde? Teda může to bejt i pátek, jak budete chtít.

Věčné začátky (5. 9. 2009)

7. září 2009 v 13:09 | sokol |  Zpětná vazba
Střílejte