Listopad 2008

Sběr informací

29. listopadu 2008 v 21:11 | Muerte |  Diskuze
Pánové, mohli byste mě sem v přízpěvcích hodit popisy svejch postav? Nezajímá mě nitro ani ambice ukryty hluboko v repový muzice jako spíš zevnějšek, momentální ohoz, účes, barva škorní, nebo v čem ti vaši hrdinové šmajdaj. Rád bych si podle toho udělal nějaký skicy a něco zkusil. Třeba Roupu mám furt za takovýho pobudu, co kolem něj lítá malé osobní hejno much a třeba už to tak dávno neni. Zkuste něco vyblejt, dík.

13.12.2008 (sobota) od 19:00 v klubu

18. listopadu 2008 v 19:43 | Boogie |  Kdy příště?!
Souhlasíte?! Já bych měl mít čas...

Snad se sejde nadkritické množství, už se těším na výbuch.

Jak si s tím poradíte?

17. listopadu 2008 v 20:24 | Boogie |  Dobrodružství
Pokračování příběhu - pro či proti?

Už to nebude dlouho bolet

16. listopadu 2008 v 14:28 | Muerte |  Příběhy postav - Takeda

Na Královskou cestu z Náměstí seliackých trpaslíků se z postranní uličky vypotácela postava. Ve světle olejových lamp se modře leskla její hůl. Postava se sice motala, ale směřovala směrem k náměstí. Když se dobelhala na náměstí, začala volat na stráže...

Takeda ležel na břiše a mezi zuby drtil klacek. Ze zad mu ranhojič vytahoval vrhací dýku. Památku na nedávný incident. Jak se to vlastně seběhlo? Guiscardovi se podařilo sehnat novou práci. Vpodstatě výbornou. Měli jsme dělat ochranku při obchodním jednání pana Roberta. Jeho partnery však někdo systematicky vyvražďuje. Nakonec se jednání místo ve třech uskutečnilo ve dvou. Ne naší vinou, naštěstí.

Zůstáváme v Sintaru a budeme pátrat po tom, kdo nechce, aby se tenhle obchod uskutečnil, ať už je jeho podstatou cokoli. Doufám, že nebudeme nějak cestovat, sháním někoho, kdo by mě mohl vyučovat... Ještě, že jsem si vzal Wulfa ssebou. Večer jsme vyrazili ze Zlaté Husy do Prasklé Baňky, kde se scházejí mágové a kde možná naleznu mistra.

Ale nedorazili jsme tam. Tři vrahové nás přepadli a Wulf předvedl výbornou práci při jejich likvidaci. Moje uspávací kouzlo se ukázalo taky jako zásadní. Mezi vrahy byl i čaroděj, naštěstí ne tak dobrý jako já... Teatrální ohnivá koule! A kam s ní přišel... Ani nevím kam ho Wulf odnesl. Chceme ho vyslechnout bez účasti hlídky a tak jsem se musel belhat až na náměstí a oznámit, že se mě někdo pokusil přepadnout. Hlídka na nic nepřijde, tak jako vždycky... Doufám, někteří jejich důstojníci jsou poměrně schopní, na nečaroděje.

Takeda byl poté, co oznámil, že přebývá v nejdražším hostinci v Sintaru, na náklady hlídky eskortován do hostince. Tam zjistil, že nebyl sám, koho napadli. V hostinci to hučelo jako v úle. Vynášeli mrtvá těla vrahů zlikvidovaná Guiscardem a Drobkem, hosté debatovali, dámy vzlykaly. Takeda si povzdychl, ještě asi nebude moct jít spát. Počkal až se situace uklidní a zašel k Guiscardovi do pokoje. Pan Robert byl naživu a kromě něj i šéf vrahů.

Náš dobrý známý Lenčar opět dostal naprosto neosobní úkol nás zabít. Z mého pohledu nás naprosto neosobně vraždí trochu moc často. Co s ním uděláme? Poskytl nám nějakou stopu proti opozici pana Roberta? Když ho necháme naživu, nezkusí nás naprosto neosobně zabít ještě jednou? Trochu moc otázek na díru v zádech a hlubokou noc. Teď je čas na modrý lektvar a alespoň 12 hodin spánku...

Náš plán vyšel, v hostinci jsem vystupoval jako další účastník jednání a ne jako ochranka. Vrazi se rozdělili, aby nás zabili oba a tímpádem pro nás nepředstavovali takovou hrozbu. Takeda si dovolil malý úsměv a pak definitivně usnul.

Nešťastné náhody

9. listopadu 2008 v 15:24 | Boogie |  Dobrodružství
V ulicích už svítily jen poslední lampy. Zurkot vody, padající z nebes, byl jediný zvuk, který se dal zaslechnout. Na živou duši byste v tomto pozdním čase a průtrži mračen nenarazili. Snad jen, kdybyste se podívali pozorně. V jednom sklepním okně, ač se někdo snažil, tak se přeci jen svítilo. Slabá záře zpoza hadrů a škvír prken.

A kdybyste se podívali ještě pozorněji a snad trochu nějakou tyčkou nebo dýkou rozšířili mezeru v okně, tak byste mohli sledovat skupinu postav. Skupinu na první pohled nesourodou, ale všichni společně se sklánějící nad hromadou papírů, popsaných hlavně čísly, opatřených pečetěmi, nad mapami vzdálených krajů či obchodních cest od mořských přístavů. Všichni diskutovali, přikyvovali, nezdálo by se, že mají mezi sebou vůdce. Jen jeden z nich, držící se trochu stranou diskuze, občas přikývl, když se ho někdo přímo zeptal, jinak jen pozoroval mapu a na ní označený bod červeným křížkem…


Arnošt z Rohný klel po vousy. Snažil se vyhýbat loužím, na pohled obzvlášť těm hlubokým, ale v téhle slotě, kdy voda byla snad všude, to bylo vlastně úplně jedno. Jen si pořád říkal, proč si s ním domluvil schůzku takhle pozdě. Bylo tu určité podezření, že …

Arnošt z Rohný zemřel. Jeho tělo bylo nalezeno ráno za svítání před domem pekaře Lombarda. Na jeho těle nebyly nalezeny žádné známky zranění. Městská stráž poslala rodině do Rilondu zprávu o jeho smrti a jako příčinu uvedla selhání nějakého orgánu, pravděpodobně srdce...


V těchto aldenech bylo v Sintaru přelidněno. Šikovala se tu část armády krále Waldena. To znamenalo i několikanásobné množství různých obchodníků, řemeslníků, děvek a všemožné lůzy snažící se přiživit. To znamenalo i několikanásobný počet půtek, bitek a konfliktů.

Proto se snad smrti Glayda Stavína, lendorského obchodníka s obilím, a jeho osobního strážce v jedné větší hospodské rvačce nikdo příliš nezabýval. Je považována za nešťastnou náhodu, když se náhodou ocitli na místě vyřizování si účtů místních stran zločinu.
V jejich tělech bylo dohromady napočítáno dvacet tři bodných ran...

15.11.2008 (sobota), 19:00 v klubu

8. listopadu 2008 v 17:28 | Boogie |  Kdy příště?!
Souhlas? :-)

Bylo to jen jednou...

2. listopadu 2008 v 10:19 | Muerte |  Zpětná vazba
Ale bylo to dobrý? To už musíte říct vy. Já bezpečně vim, že naprosto genialní byla obsluha a perníček... Máš svatou ženu, Sokolíku. Taky děkuju za odvoz, Lukine!