Září 2007

ALARM!!! ZMENA!!!! čtěte dále...

18. září 2007 v 9:32 | Boogie |  Kdy příště?!
Pány, tento výkend 22.a 23.9. tu nebudu na 90percent, ten další výkend-29. a 30. 9.- je to obdobné, budu se asy stěhovat do jyhlavi na pryvat.. tzn. že buď si někdo připravý nějaké krátké minkorské dobrodrůžo a odehrajete to na jedno sezený, bo bude krátká třítýdenní pauza. To by znamenalo, že já budu rdy na mástrování v sobotu, 6.10. 2007, začátek od 18:00 až 19:00... Toť vše z mé strany ohledně organyzace!

Urgova minulost - část druhá

15. září 2007 v 13:59 | Boogie
Kdysi dávno,vlastně tak dávno už ne, na dalekém severu, vlastně už trochu jižněji...

Muž zaklel. Uháněl si to lesem na koni a zrovna (opět) ho větev šlehla do tváře. Vůbec nevypadalo, že je to vyhlídková jízda či že by byl na lovu. Jeho kůň byl splavený tak, že mu chomáče pěny odlétávaly od huby, on sám byl vyplašený, jeho oděv potrhaný od větví a trnů a občas se ohlédl přes rameno. Vlastně byl na lovu. Byl kořistí...

Urga měl pocit, jako by se proti němu spikli všichni severští bohové i s těmi novými tady z jihu a připravili mu černý den. Kývnul na nabídku jednoho obchodníka, z malého tlustého a strašně chlupatého národa, co si říkají hobiti, a hned věděl, že udělal chybu. Kdo by si taky najímal ozbrojeného posla na jakýsi cár pergamenu...

A tohle vše se snažil svou krollštinou těm čtyřem lupičům vysvětlit. "Já nemít chřastidlo, já mít prázdný pytel," pokrčil rozpačitě Urga před ozbrojenci rameny a ukázal k opasku, kde se mu houpal prázdný měšec.
"Naval prachy, ty dutá palice, a přestaň na nás chrchlat tou tvou prasečí řečí!" vztekal se muž na koni, jediný jezdec z bandy, a zřejmě její vůdce. "Bo tě tady rozmašírujem a prachy si stejně vezmem!"
Já mít čáp rapíru," tentokrát to zkusil Urga svými chabými základy místního jazyka.
"Jakej čáp? U všech bohů, zabte ho!" rezignoval vůdce na domluvu.

Ovšem slovu zabít, tomu Urga rozuměl. Než se trojice pěších nadála, jeden visel Urgovi v levé, druhý v pravé ruce a prostřední letěl nakopnutý dobré dva sáhy. Dva vyděšení a přiškrcení lupiči pak o sebe křísli hlavama a odebrali se do říše snů, zlých snů, ve kterých je honil obrovský rohatý démon s prasečím rypákem.
Šéf banditů, zjistiv, že během několika okamžiků zbyl na tvora, na kterého, aby mu koukal do očí, musel být i na koni trochu zakloněný, úplně sám, nelenil, nakopl koně do slabin a uháněl pryč. To ovšem netušil, co měl. Urga toiž rád běhat. Urga rád uštvat. Urga rád uštvat koně. Urga se zazubil, protáhl se, jemně zívnul a vystartoval...
Dál už to kronikář moc nerozebíral. Prchající lupič, ač se stále ohlížejíc, netušil, co je Urga zač. Tak ho trochu překvapilo, když zpoza stromu před ním vylétla pěst a jeho kůň zabrzdil z maximální rychlosti na rychlost omráčeného ležícího koně. Což ale neplatilo pro jezdce, který vylétl ze sedla, proletěl korunami stromů a sestřelil na větvi spícího orla, který se tak lekl, až mu zešedivěla hlava. Od té doby se jisté plemeno orlů nazývá orel bělohlavý...
"Já nevědět, že s čápem rapíru být zadek," zubil se Urga a popoháněl před sebou čtveřici svázaných mužů.
"S cárem, říká se s cárem papírů a ne zadek, ale prdel," zaúpěl jeden z vězňů, povzdychl si nad zlým osudem, sklonil hlavu a přemýtal, proč nezůstal v učení u pekaře Ječmínka...

Urgova minulost - část první

13. září 2007 v 20:12 | Boogie
Kdysi dávno, na předalekém severu...

Ledová pláň, mrazivý vítr. Horské štíty vystupující ze všudypřítomného sněhu a ledu. Těžké šedivé mraky, tříštící se o horské stěny, oznamující blížící se sněhovou záplavu.
Orma zakryla okno kůžemi a pořádně jej utěsnila. "Dnes být zuřivec," obrátila se na svého muže. "Urga lovit."
"Urga už bojovník," zamračil se Gurk, Ormin muž, a přihodil ztvrdlý sobolý hovno do ohně. "A tvrdá palice, on se vrátit." A rozvalil se k ohni na kůži a zavřel oči.
Jejich jediný syn byl už dva dny na lovu. Bouře se hlásila prvníma vločkama a Orma dnes měla zlé sny...

Začal padat sníh. Velké, těžké vločky se snášely pomalým tempem k zemi a vždy se několik z nich zachytilo na přikrčených postavách. Dřepěly u země a sledovaly zimoviště krollů, nyní už obsazené tři polosruby-polodomky. V jednom z nich se právě odhrnula kůže v okně.
Když se vše uklidnilo, postavy vyrazily. V rukou kyje s kamenými hřeby, nože s dlouhým, jemně zahnutým ostřím. Dlouhé rychlé kroky a první zapraštění vylomených dveří...
Urga se už vracel z lovu, když se přihnala bouře. Těžké vločky brzy znepříjemňovaly pochod, ale nejen proto Urga spěchal. Byl vysoký i na jeho lid a jeho dlouhé nohy a neskutečná vytrvalost krájely vzdálenost k domovu po mílích. Asi před hodinou narazil na stopy predátorů, dvounohých šelem, jejichž stopy mizely tam, kam směřoval on. Domů...
Útočníci už dokončovali svou "jemnou" prácičku. Přepad byl nečekaný a jejich ztráty minimalní. Jeden z nich právě podřezával krk poslední oběti, ženy, ležící na sněhu, plačící, ale neprosící o milost. Muž se nad ní sklonil, chytil za vlasy, přiložil dýku na krku a pak...
Muž zvednul hlavu, něco se mu nezdálo. Žena pod ním chrčela kletby a z roříznutého krku se jí valila krev. Padající sníh vytvořil neprohlédnutelnou oponu a ostrý vítr hnal přebytečné vločky do očí. Vrah si je otřel a bylo to to poslední, co na tomto světě udělal. Z bílé tmy se přihnala smrt a jedna z jejích paží mu rozdrtila hlavu. Vrah se skácel na zem vedle své oběti, místo hlavy kaši. Obrovitá postava se sklonila nad tělem mrtvé ženy, pohladila ji po vlasech. Chvilku jako by zamrzl čas. Pak se náhle postava vzpřímila a její oči, modré oči, se změnily na chladivé nic, na prázdno, na nekonečnou prázdnotu, na šedivou mlhu rozeklenou slabounkou žlutou linkou.
"URGÁAAAAA!!!"

další sezení 15.9.2007

10. září 2007 v 18:47 | Boogie |  Kdy příště?!
Vím, že by několik lidí mohlo přijít, takže se sejdeme už tuto sobotu. Pokud nás bude poskrovnu (dva či tři), tak si dáme akorát zamyšlení nad zjednodušením pravidel a pak zajdem na pivo :)

Pokud někdo máte něco k poslednímu sezení,

10. září 2007 v 18:42 | Boogie |  Zpětná vazba
napište to sem :)

Dobré pivo

8. září 2007 v 1:03 | Lulu
Na celé ulici Ke Grošáku se rozlévala černá tma rozbitá jen několika loučemi kolem hostince Na Žábě. Tahle hospoda nebyla žádné fajnové posezeníčko nad vínem a sušenkami. Tady se scházeli lidé, co se živili věcmi mimo to, čemu se většinou říká zákon. Jenže zákon má mnoho podob. A zákon, starající se o tuhle část Erinu, se v noci k Žábě vydával jen v nutných případech a ve větších skupinách. A proto právě teď erinský zákon raději hrál na strážnici kostky.
Dobromil vešel do hospody a hned za dveřmi se na chvíli zastavil. Rozhlédl se s úsměvem po lokále a požitkářsky nasál vůni pečeného masa, piva a kouře, kterou si zde tak zamiloval. Celá hospoda byla obložená začouzenými prkny. Masivní dubové lavice a stoly nesly známky ne vždy uctivého zacházení. Celkem často se stávalo, že zde alkoholem posilnění hosté používali nábytek jako prostředek k objasnění svých názorů ostatním. Proti dveřím stál výčep, za kterým se téměř ztrácel majitel této folklórem prosycené občerstvovny. Jacek Chmura právě stáčel zkušeně několik tupláků Erindského Žoldnéře.Nikdo mu neřekl jinak než Velkej Jacek. Jeho otci se zřejmě podařilo v praxi dokázat, že trpaslíci mají ženy. Jackovu matinku vytáhl z nějaké nory dole v horách a Jacek byl živoucím důkazem, že dostatek alkoholu na jedné straně a silná paže na straně druhé přemůže i pevně zakořeněná tabu. Se svou výškou se Jacek rychle srovnal, k čemuž mu pomohla po matce zděděná síla. Po otci zdědil lásku k pivu, kterouž denně dokazoval svým zákazníkům.
Dobromil sešel po několika schůdcích do lokálu, přešel pomalu k baru a přátelsky kývnul Jackovi. Ten pozvedl své husté obočí a za půvabného zvukového doprovodu si odchrchlal a odplivl. Zavřel pípu a svým hlubokým chraplavým hlasem zavrčel:"máš docela vodvahu Roupo, vokazovat se tady. Víš, že Servác na tebe vypsal docela sympatickou vodměnu?".
Roupa se naklonil přes pult a uchopil jeden tuplák pevně do ruky. Pohodlně se opřel a korbel do sebe na jeden zátah obrátil. Otřel si pěnu hřbetem ruky, usmál se a dlouze si říhnul. "Servác si za to může sám. Kdyby na toho barona nevytáhl kudlu, určitě by nám dal ty prachy bez cavyků. Ale když se ti někdo rejpe žabikuchem v nose, máš docela motivaci toho dotyčnýho dostat" Roupa se opřel zády o bar a povolil si u krku kazajku z černé kůže. Jacek položil vedle Dobromila další korbel:"Servácovi lidi všude vyhlašujou, žes ho podrazil. Určitě se mu po tobě v lochu stejská". Roupa se ušklíbl a pak, zády k Jackovi, odpověděl:"Servác byl vždycky jelito, neměl jsem s ním do toho kšeftu jít."Svoje druhé pivo si už Dobromil vychutnával v poněkud mírnějším tempu.
Dveře do lokálu se znovu otevřely. Dva muži kteří vešli, byli oblečení do kombinace tmavošedé tuniky a rezavých kroužků. Oba byli alespoň o hlavu vyšší než Roupa a vážili dobrých stodvacet kilo. Dobromil za sebou uslyšel Jacka, jak spěšně uklízí korbely. Ti dva pomalu sešli po schodech, ten první se naklonil k žebrákovi co nenápadně postával u paty schodiště a hodil mu pár mincí. Žebrák je rychle pozbíral a zmizel. Pořízci se zastavili na pět kroků od Dobromila jeden povídá:"Hej ty, špíno, máme pro tebe vzkaz vod pana Serváce. Chce slyšel tvůj řev až nahoře v citadele".
Muži vytáhli bijáky a pomalu se k Roupovi začali přibližovat. Ten se ani nehnul, jen se pořád drze usmíval:"A to na mě starej Servác poslal takový chcípáčky? To je pod jeho úroveň". Muž vlevo vztekle zavrčel a rozpřáhl se k ráně. Biják udeřil do baru v místě, kde se ještě před chvílí opíral Roupa. Ten proklouz pod mužovou ranou a v otočce mu rozbil těžký korbel o holou hlavu. Druhý muž zařval:"zabiju tě svině!", a máchnul bijákem po Roupovi. Roupa sklouzl k podlaze a odvalil se z mužova dosahu. Rychle se postavil a uchopil do ruky masivní stoličku. S ní zastavil tři další rány. Při čtvrté ráně nechal biják po stoličce jen sklouznout a muž, který do rány dal zjevně příliš mnoho síly zavrávoral. Dobromil ukročil a kopnul muže do kolena. Ten už dále nedokázal bojovat s gravitací a upadl na . Podlaha zaduněla, ale vzápětí zaduněla také mužova hlava - to když mu o ni Roupa zkusil rozbít ono štokrle. Jackův kvalitní nábytek vydržel, mužovo vědomí už ne. Zachrčel a zůstal ležet.
První muž se zrovna snažil s obtížemi postavit. Dobromil využil překvapivě pevnou stolučku a s rozmachem poslal muže do říše snů. V celé hospodě bylo ticho.
Roupa položil židličku na zem, převrátil oba chlapi na záda a rychle probral jejich kapsy. Zřejmě spokojen hodil Jackovi pár mincí z nalezeného váčku. "Máš pravdu Jacku, asi na nějakej čas změnim lokál. Tady máš za pivo a úklid." Sebral obě ležící zbraně a vyběhl po schodech ven z krčmy.
Jacek se podrbal na hlavě, přeměřil si oba ležící rváče a začal je po jednom táhnout k zadnímu vchodu do krčmy. Lokál opět bzučel mnoha hlasy - jako by se tu nikdy nic nestalo. "Zatracenej Roupa, ten mlíčňák se jednou naveze do pěknejch sraček",vrčel si pod vousy, když sypal obě těla z vozíku do řeky.

Pád

4. září 2007 v 21:15 | Isafell |  Příběhy postav - Isafell
Družina odešla a já zůstala s Plaveňany. Necítím žal, ni radost, jen cosi v nitru říká, že je opět spatřím. Vyhledám je a připojím se k nim, to bude má další cesta, vím to a nemusím znát důvod. Nyní ale mé srdce spaluje nenávist. Tak jako vše, můj oheň byl jeho otrokem a nyní je čas. Náš útěk, to jest oním plamínkem, který neuhlídal. Tak nyní opět vzplanu naplno, již bez jeho kontroly. S Plavenou se vydáme zpět na ostrovy a bude zničen. Sedm lodí se nalodilo vojskem a stroji, i dva mágové vyrazili, ale vodu ovládají a já s nimi nehodlám mluvit. Plavena mě označila za průvodce, avšak zničit ho touží jen můj plamen. Musí to tak být. Před minotaury, obzvláště Urgakem ode mne varováni a tak připraveni byli rychle je zabít, to bude jejich úkol.
Čekali nás na pobřeží. Přesně tam, odkud jsem před měsícem utekla. Sedmnáct, tolik počítám býčích hlav. Bude to dlouhý den. Plavena však má své zbraně. Než se na pláži vzpamatovali, tři z nich probodla kopí z lodních balist. Nedbají ale mých rad, že loď nesmíme obývati dlouho. Slova se ujala v zápětí. Ze sopky pět obřích plamenných koulí a každá z nich na jednu z lodí. Pěkná snaha, to oceniti musím. Já s velkým usilím jednu od naší lodi odklonila, dvě další uhasili vodní mágové, však zbylé pár korábů plamenem smetly. Nyní Plavena za jedno byla. Nedbaje minotaurů, oni na pobřeží musí. Chaos, tolik milovaný, se vnesl do řad vyloďujících se vojáků, když na pobřeží je napadli jeho ukrytí slohové. Ostré sekyry tnou do nesešikovaných řad mužů a dobrá polovina Plaveňanů padne, než život posledního z býčích hlav je uhašen.
Jsem zpět, cítím vlnu síly prostupující mým tělem. Ano, zde je žár tak silný, tak nádherný. Moc mého ohně je opět na vrcholu. S planoucíma očima sleduji slabost vodních mágů, kteří sestoupili na břeh po mně. Nyní jsou k ničemu, já jsem jediná, kdo jej je schopen porazit. Pomsta bude vykonána, jeho žár uhasne, byť s malou plavenskou pomocí.
Cesta k věži byla doprovázena umírajícími vajáky pod náhlou ohnivou koulí či plamennou stěnou. Nic však z toho směřováno na mě není. Připravuje se, šetří se...bojí se. Hradba kryta jest kolem věže posledními z minotaurů. Tucet se však plavenské výpravě neubrání a zmírá. Jeho odpor zde však již silnější. Plaveňané nazývají výsledky kouzel peklem, ale pro mě nepatrnost. Skrze roztavenou dlažbu a kámen sama vcházím do věže a v nejvyšším patře jej hledám. Divím se, že Urgak nikde. Musí nějaké pánovo poslání plniti, jinak by jistě v první řaě obrany sídla jeho stál.
Čekal tam, šílenství v jeho očích je patrné a jasné. Smál se mi a vrhá se do útoku. Jeho plamen však slábne. Oheň pomsty je nejpálivější ze všech a tím nyní vládnu já. Chvíli mu trvalo, než to i on zjistí. Pár vteřin údivu mezi plameny vrhanými stačí mi k vlastnímu kouzlu, jedinému a rozhodujícímu. Hlava dopadne na zem okamžik poté, co ohnivé dutky zasáhly.
Mág Ozugeg, ohnivý pán ostrova je mrtev. Všepožírající žár pomsty v mém těle pohasl.
Není mnoho času nalézt, co potřebuji. Garenová truhlice, tam to nakonec nacházím. Rychle pár svitků ještě pobírám, pár kouzel jako jeho jediný odkaz a utíkám. Plavena, jako v zářné ukázce své chamtivosti, okolní garen sbírá nedbaje nebezpečí. Jen velitelům stačí pohled na můj shon a rychle rozkazy chrlí k ústupu. Vojsko však zaslepeno a nedbá. Explozi věže přežívá sotva kopa mužů. Avšak sopky se bouří a ani teď jsme nebyli v bezpečí. Opozdilci zatěžkaní rudým kovem v kapsách a náručí zmírají ve vlnách tavené lávy. Břehu dosáhne dvacítka z nás. Však i lodě jen dvě se stále na vodě drží. Vrhané kameny z kráterů tři z nich zapálují. Garen nemá nikdo a tak to má být. Patří jen k tomuto prokletému místu. I já zahazuji z člunu do hlubin k nevíře přeživších truhlici, avšak obsah držím, je mi velmi drahý. A tak hledím na ampulku a bouřící se oheň v ní. Konečně jsi opět u mě. Až Urgak přijde, budeš mi velmi vhod.
Další kapitola mého života skončila. Živel řídí mé kroky dalším směrem a já poslouchám. Cesta vede dál, do Minkoru.

Nové dovednosti

4. září 2007 v 17:29 | Boogie |  Pravidla
Fyzické:
Tesařina +2 +4 +6 k ZRČ na zpracování a opracování kmenů, trámů,...
Dřevorubectví +2 +4 +6 k RCH/OBR kácení stromů...
Výroba zbraní +2 +4 +6 k ZRČ na výrobu a opravu zbraní-meče, dýky, řemdichy...
Kovářství +2 +4 +6 ke ZRČ - ne výrobě zbraní a zbrojí...
Zbrojíř +2 +4 +6 ke ZRČ na výrobu a opravu zbrojí...
Zednictví +2 +4 +6 k RCH na stavbu domů, atd, postava není blbá a dokáže stavět rovné stěny, atd.
Kamenictví +2 +4 +6 na opracování kamene, jeho dolování...
Psychické:
Mineralogie +2 +4 +6 k INT k poznání o jaký šutr jde
+1 +2 +3 k SMS na jejich hledání
Kat +2 +4 +6 k hodům na vyslýchání, mučení, zastrašování,... dovednost jak nejvíce/nejméně působit bolest a případnou smrt, nutná silná vůle a žaludek, znalost anatomie také není k zahození, hodí se k výslechům
Matematika základy počtů až k vyšší matematice, matematika I pro kupce, mat III pro hvězdáře,... bonus +2 +4 +6 na řešení matematických, logických hádanek, příkladů, rébusů... (pokud to ale postavy nemají uhodnout sami˘)
Minér +2 +4 +6 na RCH hloubení štol, děr či nor do země...
+1 +2 +3 na kvalitu...
Prospektor +1 +2 +3 k SMS na hledání oblastí šutrů, drahokamů,...
Přežití nejen hraničář je tvor přírodní, i ostatní povolaní mohou mít radši les než město, hráč vybere druh divočiny (poušť, tropy, hory, lesy, atd.) a postava dostává bonus +1 +2 +3 na hledání vody, staveb.materiálu, jídla, atd...
Stavitel obléhacích strojů +1 +2 +3 k ZRČ na stavbu různých katapultů, balist,...
Dělostřelba dovednost nutná k obsluze obléhacího stroje, jinak postihy jako u chybějící bojové dovednosti...
Stavitelství +1 +2 +3 na stavbu, plánování domu či jiné, obdobné stavby...
Loďařství +1 +2 +3 na stavbu, plánování lodí-jak říčních, tak mořských...
Pivovarnictví +1 +2 +3 ke ZRČ na výrobu piva,...
Vinařství a paličství +1 +2 +3 ke ZRČ na výrobu lihovin :)
Kombinované:
Truhlařina +2 +4 +6 ke ZRČ na opracování dřeva, výrobu nábytku,...
Šití +2 +4 +6 ke ZRČ na šití nových či opravu starých oděvů...
Kožešnictví +2 +4 +6 ke ZRČ na vydělání kůže, její kvalitu...
Eskamotérství +1 +2 +3 k OBR či CHR na cirkusáctví
Hrnčířství +2 +4 +6 na výrobu hliněných nádob, jejich zdobení,...
Řeznictví +2 +4 +6 ke ZRČ na jatka,...
Ševcoství +2 +4 +6 na výrobu a opravu bot...
Výroba luků +2 +4 +6 na výrobu/opravu luků či kuší
Zlatnictví +2 +4 +6 na ZRČ při zpracování
+1 +2 +3 na SMS/INT při určování kvality/ryzosti zlata či jiných drahých kovů
Řezbářství +2 +4 +6 ke ZRČ na umělecká díla do dřeva...
Obchodování +2 +4 +6 k CHR na lepší obchod :)